Fotogrammetrie je věda, způsob a technologie, která se zabývá získáváním dále využitelných měření, map, digitálního modelu terénu a dalších produktů, které lze získat z fotografického záznamu.
Fotografický záznam lze provádět klasicky formou analogové světlocitlivé vrstvy (běžná fotografie) nebo nově jako digitální záznam; slovo fotografie má svůj původ v řečtině (Fotos - světlo a Graphos - záznam, kresba).
Tento příspěvek je pokračováním seriálu o fotogrammetrii a navazuje na úvodní díl v časopise Zeměměřič č. 3/2000. .
Digitální komory
Digitální komory využívají pro záznam obyčejně matici CCD prvků.
I když tato technologie jde mílovými kroky kupředu, stále ještě
nejsou k dispozici plně digitální letecké fotogrammetrické
komory. Důvodem je technologický problém výroby a přesnosti
rozsáhlých matic CCD prvků. Z hlediska dálkového průzkumu Země je
tento problém vyřešen ve formě družicového elektronického skeneru
obdobně jako u běžných kancelářských skenerů - využívá se pouze
řádky CCD čidel a jejího postupného pohybu a pravidelného rychlého
odečítání hodnot. Tato technologie je plně funkční již od
poloviny osmdesátých let. Družice SPOT využívá lineárního
detektoru o 6 000 CCD prvcích, současné družice již obsahují až
14 000 prvků v řádce. Pro digitální fotogrammetrii jsou potřeba
snímky v digitální podobě. Letecký skener obdobný družicovému se
pro fotogrammetrii příliš neosvědčil, protože letadlo se pohybuje
v atmosféře a jeho pohyb není ustálený jako u družice; výsledný
obraz je pak značně deformovaný. Používají se klasické
fotografické snímky, které se převedou pomocí fotogrammetrického
skeneru na digitální. Zdánlivě jednoduchá metoda má ale své
úskalí. Standard pro skenování je 1 000 dpi (kompromis mezi
množstvím dat a přesností vyhodnocení), který dává výslednou
velikost pixelu 25 mm, tj cca 3x horší než zrnitost dobrého
filmu. Pokud naskenujeme letecký snímek 23 x 23 cm na 1 000 dpi,
dostaneme cca 100 MB šedotónových dat nebo 300 MB pro barevné
snímky. V případě snahy dodržet rozlišení filmu, musíme skenovat
na 2 000 dpi, což dá 400 MB šedotónových dat nebo 1,2 GB pro
barevný snímek. Při představě, že máme vyhodnotit např. blok o
100 snímcích, potřebujeme vlastnit továrnu na pevné disky.
Pokračování příště
Digitální profesionální komora Kodak DCS 200
Historický fototeodolit
Historická desková měřická letecká komora
Panoramatická letecká komora, užitá při arktické expedici německé
vzducholodě
Snímek z panoramatické komory na německé vzducholodi
Pozemní měřická komora UMK, Zeiss Jena
Ing. Karel PAVELKA,
katedra mapování a kartografie, FSv, ČVUT Praha
Z časopisu Zeměměřič č. 4/2000 | ||